Galleria Borbonica: tajný útěk krále ukrytý pod Neapolí

Neapol má mnoho tváří. Jedna je hlučná, barevná a plná života. Jiná se skrývá hluboko pod ulicemi – v temných chodbách, starých cisternách a podzemních prostorách.

Jedním z nejzajímavějších míst je Galleria Borbonica (Bourbonský tunel). Podzemní chodba vznikla v době, kdy se neapolský král Ferdinand II. Bourbonský obával dalšího povstání a potřeboval mít v případě nebezpečí možnost rychle opustit královské sídlo.

To, co mělo být tajnou a bezpečnou cestou pro panovníka, ale nakonec čekal mnohem dramatičtější osud. Během druhé světové války se podzemí proměnilo v úkryt pro tisíce obyvatel Neapole. Po válce sloužilo jako policejní sklad a později bylo na dlouhá desetiletí téměř zapomenuto.

Dnes se do něj můžete vydat i vy.

Tunel pro krále, který vznikl ze strachu z povstání

Příběh Bourbonského tunelu začíná v roce 1853. Ferdinand II. tehdy pověřil architekta Errica Alvina návrhem podzemní komunikace, která měla vést pod Monte Echia a spojovat oblast královského paláce s vojenskými kasárnami poblíž dnešní Via Domenico Morelli.

Důvod nebyl příliš romantický. Král měl stále v živé paměti nepokoje z roku 1848 a chtěl mít v případě dalších nepokojů bezpečnou cestu, kterou by mohl využít on i vojáci. Podzemní trasa tak měla být především vojenským a bezpečnostním projektem, nikoli veřejnou komunikací.

Stavba začala v dubnu 1853 a probíhala ručně – dělníci postupovali pomocí krumpáčů, kladiv a klínů, osvětleni pochodněmi a svíčkami. Přesto se jim podařilo vytvořit monumentální podzemní prostor.

Jenže plán se nakonec nepodařilo dokončit přesně podle původních představ. Tunel dosáhl délky přibližně 431 metrů, ale ke královskému paláci se nikdy neprokopal.

Podzemní cesta plná starých cisteren

Při ražbě navíc stavitelé nenarazili jen na kámen. Tunel během své stavby procházel kolem několika historických cisteren, které byly součástí starého neapolského vodovodního systému. Některé překážky museli stavitelé překonat pomocí skutečně působivých technických řešení – například vybudováním mostů uvnitř podzemních prostor.

Výsledkem proto není jen obyčejná chodba. Bourbonský tunel je velmi spletitým místem.

Z královského úniku se stal úkryt pro tisíce lidí

Největší proměna však přišla až o desítky let později. Během druhé světové války se Bourbornský tunel a okolní podzemní prostory změnily v protiletecký kryt. Neapol tehdy čelila intenzivnímu bombardování a podzemí poskytovalo obyvatelům ochranu před nálety. Podle údajů zde během válečných let našlo útočiště přibližně 5 000 až 10 000 Neapolitánů. Mnozí z nich při bombardování přišli o své domovy, a právě pod zemí hledali bezpečí. Místo, které bylo kdysi navrženo jako úniková cesta pro krále, tak nakonec sloužilo úplně jiným lidem, než panovník zamýšlel.

Stopy války jsou v podzemí dodnes

Při návštěvě si nemusíte představovat pouze elegantní královské chodby. V podzemí se dochovaly také předměty spojené s každodenním životem lidí, kteří zde během války přežívali. V některých částech podzemí jsou k vidění dobové předměty a artefakty připomínající právě období druhé světové války. Bourbonský tunel dnes nabízí také trasu Via delle Memorie (Cesta vzpomínek), která se zaměřuje právě na historii podzemních prostor, válečný kryt a předměty nalezené pod zemí.

Dnes

Ani po válce ale příběh Bourbonského tunelu neskončil. Podzemní prostory byly až do roku 1970 využívány jako policejní skladiště a zabavené depo, kam se ukládaly automobily, motocykly a další předměty. Pod vrstvami suti zde postupně skončily také předměty pocházející z budov poškozených bombardováním, demolicemi nebo zabavením.

Dnes proto návštěvníci narazí na zvláštní kombinaci historie. Vedle monumentálních podzemních prostor mohou spatřit staré automobily, motocykly, sochy a další předměty, které zde zůstaly jako připomínka několika různých období neapolské historie.

Zapomenuté podzemí znovu ožilo

Na dlouhou dobu byl Bourbonský tunel téměř zapomenut. K novému objevení některých jeho částí přispěl průzkum podzemí v roce 2007, kdy geologové narazili na zazděný průchod vedoucí do další rozsáhlé podzemní dutiny. Ta byla během války rovněž využívána jako protiletecký kryt. A právě tehdy se začal znovu odkrývat příběh místa, které během staletí několikrát změnilo svůj účel. Bourbonský tunel je považován za jedno z nejzajímavějších podzemních míst v Neapoli.

Jak vypadá návštěva?

Pokud chcete poznat Neapol i z její méně známé stránky, Bourbonský tunel rozhodně stojí za návštěvu. Prohlídky vedou historickými podzemními prostory a ukazují jednotlivé vrstvy jejich minulosti.

Klasická prohlídka trvá přibližně hodinu a aktuálně se koná s průvodcem. Vstup je možný například z Via Domenico Morelli nebo z Vico del Grottone nedaleko Piazza del Plebiscito.

Pro dobrodružnější návštěvníky existuje také Adventure Tour, při kterém se dostanete hlouběji do podzemí, k historickým vodním cisternám a úzkým průchodům starého neapolského podzemí.

Podzemní tunely ukazují Neapol z úplně jiné perspektivy. Místo, které mělo kdysi sloužit jako úniková cesta pro krále, se během desetiletí proměnilo v úkryt před bombardováním, skladiště i zapomenutý kus města. Dnes je fascinující připomínkou toho, kolik vrstev se v Neapoli ukrývá pod povrchem.

Pokud vás lákají místa s příběhem a chcete poznat Neapol i mimo její nejznámější památky, sestupte pod její ulice. Možná právě tam objevíte jednu z jejích nejzajímavějších tváří.

Všechny zájezdy najdete na webu CK SLAN tour.

Autor: Natálie Svatá